Skořice, toto aromatické koření pocházející z kůry skořicovníku, je oblíbenou přísadou do sladkých i slaných pokrmů. Její příjemná vůně a nasládlá chuť dokážou pozvednout kdejaký dezert, ale co dalšího nám může skořice nabídnout? A je tomu skutečně tak, jak často slýcháme v souvislosti s jejími údajnými léčivými účinky? Pojďme se na to podívat zblízka.
Když si kupujeme skořici, málokdy se zamyslíme nad tím, jaký druh vlastně sáhli. Na pultech obchodů se nejčastěji setkáme se skořicí Cassia (známou také jako skořice čínská nebo nepravá). Tato cenově dostupnější varianta se hojně využívá v potravinářském průmyslu. Má však jedno významné úskalí: obsahuje podstatně vyšší množství látky zvané kumarin než její vzácnější příbuzná, skořice cejlonská.
Skořice cejlonská, nazývaná také pravá skořice, pochází ze skořicovníku cejlonského. Její chuť je jemnější, sladší a méně hořká. Oproti Cassii je křehčí a její tyčinky mají více vrstev a po průsvitu připomínají spíše sbalený doutník než dutou rourku. Cejlonská skořice se pěstuje především na Srí Lance (dříve známé jako Ceylon).
Často si říkáme, proč je důležité rozlišovat mezi těmito druhy. Klíč spočívá právě v již zmíněném kumarinu.
Kumarin je přirozeně se vyskytující toxin, který rostliny využívají jako obranný mechanismus proti škůdcům. Ve vyšších dávkách však může být škodlivý pro lidské zdraví, zejména pro játra. Mezi jeho nežádoucí účinky patří bolesti hlavy, spavost, závratě a v extrémních případech i krvácení. Existují také podezření na jeho karcinogenní, halucinační či erotogenní účinky. Z tohoto důvodu je legislativně stanoveno maximální povolené množství kumarinu v potravinářských produktech, jako jsou žvýkačky, karamely či pečivo.
Pro běžnou skořici Cassia se doporučuje denní příjem kolem 0,5 gramu pro 15kilové dítě a 2 gramy pro dospělého člověka. Větší množství zkrátka zatěžuje organismus. Pokud si však dopřejete skořici cejlonskou, můžete si dovolit konzumovat ji ve větším množství bez obav.
Výrobci potravin sice mají povinnost uvádět použití skořice, ale nikoli vždy specifikovat její původ. U mleté skořice je pak velmi obtížné rozlišit mezi druhy. Proto je nejbezpečnější volbou zakoupit celé tyčinky skořice, u kterých lze druh lépe identifikovat, a doma si je namlít.
I přes potenciální rizika spojená s kumarinem, skořice v přiměřeném množství nabízí řadu prospěšných vlastností. Její účinky jsou předmětem mnoha vědeckých studií, které potvrzují její potenciál v mnoha oblastech.
Jedním z nejvíce prozkoumaných účinků skořice je její schopnost pomáhat stabilizovat hladinu krevního cukru. Tato vlastnost ocení nejen lidé s diabetem, ale i ti, kteří chtějí předcházet výkyvům glykémie.
Skořice je také bohatá na antioxidanty, které pomáhají chránit naše tělo před poškozením volnými radikály. Tyto látky hrají klíčovou roli v prevenci stárnutí buněk a snižování rizika chronických onemocnění. Skořice se umisťuje na předních příčkách v mezinárodních škálách antioxidační síly (ORAC).
Tradičně se skořice používá k podpoře zdravého trávení. Dokáže zmírňovat nadýmání, průjmy a koliky. Působí také jako stimulant chuti k jídlu a přispívá k celkovému posílení imunitního systému. Její antibakteriální a protizánětlivé účinky mohou být prospěšné například při nachlazení a chřipce.
Výzkumy naznačují, že skořice může mít pozitivní vliv na krevní oběh, pomáhat snižovat krevní tlak a hladinu cholesterolu. Má také mírně antitrombotické účinky, tedy snižuje srážlivost krve, a podporuje pružnost cév a žil.
Kromě toho se popisují její účinky na centrální nervovou soustavu, kde může přispívat ke zlepšení nálady, zmírnění nervozity a poruch spánku. Zevně se pak může aplikovat při bolestech svalů či neuróz.
Abychom z tohoto zázračného koření těžili maximum, není nutné sahat po speciálních doplňcích stravy. Stačí nám běžná čajová lžička denně, ideálně v období, kdy jsme náchylnější k nemocem. Jak na to?
Skořice je fascinující koření, které nám může nabídnout mnohem víc než jen příjemnou chuť. Je důležité si uvědomovat rozdíly mezi jednotlivými druhy a volit kvalitní, ideálně cejlonskou skořici. Nicméně, jako u všeho, i zde platí pravidlo umírněnosti. Extrémy a jednostrannost se nevyplácí. Jídlo by mělo být pestré a rozmanité. Střídejte proto nejen druhy koření, ale i různé potraviny a způsoby jejich přípravy. Tím podpoříte své zdraví komplexně a užijete si radost z jídla naplno.